žižkov city / bloky 9.01 a 9.02
.jpg)
žižkov city / bloky 9.01 a 9.02
místo: Jana Želivského,
U nákladového nádraží, Praha 3
autor: Petr Burian a Jiří Havrda Lenka Chromíková, Stefanie Azmanova, Juraj Biroš, Dagmar Bočanová, Yusuf Ikinci, Agáta Chromíková, Valentýna Podhájecká, Štěpán Roletzki, Valeriia Sentebova, Marek Šnobr, Eliška Zobačová, Martin Zaťko
spolupráce: CAMA Architekti
investor: Sekyra group a.s.
vizu: Juraj Biroš, Peter Horvath
rok: 2025
návrh multifunkčních budov s převahou bydlení - soutěžní studie
Naše pojetí dvojice bloků vzešlo ze čtyř podobně důležitých pilířů: základní hmotová stratifikace, vyřešení středního měřítka rozčlenění, definování charakterů veřejného prostoru a překlopení lokálního kontextu do materializace.
Při zpracování návrhu bloků 9.01 a 9.02 Žižkov City situovanými mezi Nákladové nádraží a Olšanské hřbitovy nevstupujeme do území, které by bylo možné nazvat tabula rasa. Tento významný pražský brownfield je velmi důkladně projekčně zpracován Urbaninistickou studií s prvky regulačního plánu (dále jen US) z dílny pražského IPRu. Velká a nejdůležitější část komplexní urbanistické práce je v této studii vyřešena. A z našeho pohledu velice dobře vyřešena. Je proto radost detailním designem bloku a jeho nejbližšího okolí zkusit rozvinout takto kvalitně založený záměr. Velké části širších urbanistických souvislostí se věnuje US, na nás architekty bloků tak zbývá relativně málo věcí k detailnímu dořešení. Vnímáme a oceňujeme, že US v dané lokalitě připouští v limitovaných a rámcově definovaných pozicích dosáhnout hladinou zástavby až do výše kolem 40 m. Tento faktor je dle našeho názoru schopen posunout běžnou (a zjevně předpokládanou) strukturu blokového města blíže ke hmotově zajímavější struktuře. Intenzivnější zastavování v daném místě má opodstatnění a napomáhá žádoucí koncentraci hustoty zalidnění širšího centra města. Bloky mají jasně definované zasazení do lokální dopravní sítě. Těsná blízkost zastávek MHD a důkladná struktura cyklostezek i vazba na nedaleké metro dává předpoklad vzniku města krátkých vzdáleností, kde individuální automobilita ustupuje žádoucím způsobem do pozadí. Klíčové impulsy pro řešené území vidíme na horizontu dva: protažení tramvajové trati po severním okraji NNŽ a adaptace historické budovy nádraží na nové funkce včetně oživení a zprůchodnění jeho parteru.







































































