top of page

žižkov city / bloky 9.01 a 9.02

CAM_AERIAL_01_FINAL (1).jpg

žižkov city / bloky 9.01 a 9.02

místo: Jana Želivského,

U nákladového nádraží, Praha 3

autor: Petr Burian a Jiří Havrda Lenka Chromíková, Stefanie Azmanova, Juraj Biroš, Dagmar Bočanová, Yusuf Ikinci, Agáta Chromíková, Valentýna Podhájecká, Štěpán Roletzki, Valeriia Sentebova, Marek Šnobr, Eliška Zobačová, Martin Zaťko

spolupráce: CAMA Architekti

investor: Sekyra group a.s.

vizu: Juraj Biroš, Peter Horvath

rok: 2025

návrh multifunkčních budov s převahou bydlení - soutěžní studie

Naše pojetí dvojice bloků vzešlo ze čtyř podobně důležitých pilířů: základní hmotová stratifikace, vyřešení středního měřítka rozčlenění, definování charakterů veřejného prostoru a překlopení lokálního kontextu do materializace.

Při zpracování návrhu bloků 9.01 a 9.02 Žižkov City situovanými mezi Nákladové nádraží a Olšanské hřbitovy nevstupujeme do území, které by bylo možné nazvat tabula rasa. Tento významný pražský brownfield je velmi důkladně projekčně zpracován Urbaninistickou studií s prvky regulačního plánu (dále jen US) z dílny pražského IPRu. Velká a nejdůležitější část komplexní urbanistické práce je v této studii vyřešena. A z našeho pohledu velice dobře vyřešena. Je proto radost detailním designem bloku a jeho nejbližšího okolí zkusit rozvinout takto kvalitně založený záměr. Velké části širších urbanistických souvislostí se věnuje US, na nás architekty bloků tak zbývá relativně málo věcí k detailnímu dořešení. Vnímáme a oceňujeme, že US v dané lokalitě připouští v limitovaných a rámcově definovaných pozicích dosáhnout hladinou zástavby až do výše kolem 40 m. Tento faktor je dle našeho názoru schopen posunout běžnou (a zjevně předpokládanou) strukturu blokového města blíže ke hmotově zajímavější struktuře. Intenzivnější zastavování v daném místě má opodstatnění a napomáhá žádoucí koncentraci hustoty zalidnění širšího centra města. Bloky mají jasně definované zasazení do lokální dopravní sítě. Těsná blízkost zastávek MHD a důkladná struktura cyklostezek i vazba na nedaleké metro dává předpoklad vzniku města krátkých vzdáleností, kde individuální automobilita ustupuje žádoucím způsobem do pozadí. Klíčové impulsy pro řešené území vidíme na horizontu dva: protažení tramvajové trati po severním okraji NNŽ a adaptace historické budovy nádraží na nové funkce včetně oživení a zprůchodnění jeho parteru.

Naše pojetí dvojice bloků vzešlo ze čtyř podobně důležitých pilířů: základní hmotová stratifikace, vyřešení středního měřítka rozčlenění, definování charakterů veřejného prostoru a překlopení lokálního kontextu do materializace.

Při zpracování návrhu bloků 9.01 a 9.02 Žižkov City situovanými mezi Nákladové nádraží a Olšanské hřbitovy nevstupujeme do území, které by bylo možné nazvat tabula rasa. Tento významný pražský brownfield je velmi důkladně projekčně zpracován Urbanistickou studií s prvky regulačního plánu z dílny pražského IPRu. Klíčové impulsy pro řešené území vidíme na horizontu dva: protažení tramvajové trati po severním okraji NNŽ a adaptace historické budovy nádraží na nové funkce včetně oživení a zprůchodnění jeho parteru. US v námi řešené části lokality připouští v limitovaných a rámcově definovaných pozicích dosáhnout hladinou zástavby až do výše kolem 40 m. To dává dvěma proponovaným blokům zajímavou prostorovou dynamiku. S umístěním věží pracujeme tak, aby jejich pozice vždy signalizovala některý z důležitý bodů bloku: nároží nebo prolomení jeho obvodu.

Střední, lidské měřítko bloku nechceme navozovat předváděním hitparády fasád tvořící iluzi rostlého města. Pracujeme s fragmentací. Stavíme skládačku z prostorových jednotek – kvádrů o hraně cca 12m. Jejich navrstvením a předozadním rozposouváním vytváříme prostorovou hru.

Veřejný prostor má na každé straně bloku výrazně odlišný charakter. Tomu pak důsledně přizpůsobujeme typologii parteru. Hlavní bulvár s tramvají na západní má komplet obchodní přízemí. Do živé, pěší obchodní ulice Jižní nákladová lemující NNŽ umisťujeme mix sociální funkce a obchodních ploch. Oproti tomu severojižní ulice kolmé na NNŽ pojímáme jako obytné, s poloveřejnými předzahrádkami a bydlením sestoupeným až na úroveň chodníku. Světem pro sebe jsou veřejně přístupné a průchodné plochy vnitrobloku, kam směrujeme klidové a relaxační komunitní funkce napojené na intenzivní zeleň.

Z okolního kontextu si do pojetí materializace návrhu vypůjčujeme prvek režného zdiva (NNŽ) a navržená všudypřítomnost popínavé zeleně odkazuje na těsně sousedící Olšanské hřbitovy.

Zvolený mix principů přináší výraznou, zapamatovatelnou a dynamickou siluetu. Výraz odkazuje na lokální industriální stopu a náplň bloků kloubí rezidenční funkci s typologiemi oživujícími parter. Jde o náš náhled na funkční moderní město 15min vzdáleností.

bottom of page